Zrázu se mi ve schránce mailové objevil zajímavý mail, který začínal:
"Ahoj, ahoj.
Nedáme nějaký výlet po okolí? Spolu?
Ať nějak zlomíme to tvoje příšerně pomalé a fyziku popírající projíždění zatáček?"
A proč fyziku popírající? Protože dokážu (a často to opakuju) projet zatáčku v mírném náklonu v extrémně pomalé rychlosti, až si každý myslí, že gyroefekt je natolik malý, že prostě musím spadnout...a přesto nespadnu =)
Inu tedy, proč se tedy nezlepšit a jezdit rychleji ve větším náklonu. Vytáhli jsme tedy stroje a dali si menší projížďku, kde já jel první a Tyf kontroloval zezadu můj styl jízdy v zatáčkách. Vyjeli jsme jeden menší zatáčkovitý kopec, nahoře jsme zastavili a dostalo se mi hezkého komplimentu "Tyjo, dyť ty jezdíš naprosto normálně, proč jsi tak nejel celou Itálii?!".
Mám jednoduché a prosté vysvětlení - mému mozku chvíli trvá, než si protřídí a ověří data z kognitivního vnímání a poté je začne používat v praxi. Stalo se tak. Změřili jsme, že na gumě mám už jenom rezervu 1 cm na levé straně a napravo je to 1.5 cm.
Je to dobré. Jo, a taky už mám naježděno asi 9200 km za tuhle sezónu. Docela se to rychle kupí :)
Poté jsme si prohodili stroje, protože jeho V-Strom 650 má téměř identický motor, jako ten můj.
Musím říct, že je nudný, charka motoru (resp. řídicí jednotky) je velice lineární, a není to tak hravé jako můj karburátor. Zase se na tom ale dobře cestuje.
Tyfovi se moje mašina líbila, hlavně pozitivní ohlas je na brzdy, že dobře brzdí a motor že je neuvěřitelně hravý. Ne nadarmo se říká, že SVčko je funny motorka.
Žádné komentáře:
Okomentovat